Ostrava-Poruba 

Nej­star­ší docho­va­nou zprá­vu o Porubě máme z roku 1393, v níž se uvá­dí Stach z Poru­by jako man bis­kup­ství olo­mouc­ké­ho (man­ství se nevzta­ho­va­lo na ves Poru­bu, kte­rá byla v opav­ském kní­žec­tví). Zřej­mě na počát­ku husit­ských válek pat­ři­la k tře­bo­vic­ké­mu stat­ku, kdy maji­te­lem Tře­bo­vic byl Jan Jičín­ský z Kra­vař. V roce 1573 Ondřej Bze­nec vysta­věl v Porubě zámek, kte­rý se stal jeho síd­lem prá­vě tak jako v roce 1578 vysta­vě­ný zámek v Klim­ko­vi­cích. Ondřej se stal dokon­ce v roce 1592 hejtma­nem opav­ské­ho kní­žec­tví. Tuto funk­ci však neza­stá­val dlou­ho, poně­vadž byl v roce 1595 zákeř­ně zavraž­děn. Poru­ba je někdej­ší obec, roku 1957 při­po­je­ná k Ost­ra­vě, od 24. lis­to­pa­du 1990 jeden z měst­ských obvo­dů sta­tu­tár­ní­ho měs­ta Ost­ra­vy. Roz­klá­dá se na zápa­dě měs­ta, v jeho slez­ské čás­ti a je jed­ním z nej­lid­na­těj­ších ost­rav­ských obvo­dů. Úze­mí měst­ské­ho obvo­du se sklá­dá z celých kata­strál­ních úze­mí Poru­ba a Poruba-sever.

Úze­mí měst­ské­ho obvo­du Poru­ba je jako­by „klí­nem“ kata­strál­ní­ho úze­mí měst­ské­ho obvo­du Pust­ko­vec roz­dě­le­no na dvě téměř oddě­le­né čás­ti, kte­ré jsou pro­po­je­ny jen úzkým kori­do­rem sil­nič­ní komu­ni­ka­ce v Mar­ti­nov­ské uli­ci. Nej­star­ší čás­tí obvo­du je tzv. sta­rá Poru­ba, původ­ní obec, jejíž his­to­ric­ké koře­ny saha­jí až do stře­do­vě­ku. Vět­ši­na z 75 000 oby­va­tel však žije v síd­lišt­ní zástav­bě, kte­rá byla budo­vá­na od počát­ku 50. let 20. sto­le­tí. Na úze­mí obvo­du nejsou vět­ší prů­mys­lo­vé závo­dy, oby­va­te­lé vět­ši­nou pra­cu­jí v jiných čás­tech Ost­ra­vy. Nachá­zí se zde něko­lik základ­ních a střed­ních škol. Od roku 1973 v Porubě síd­lí Vyso­ká ško­la báň­ská – Tech­nic­ká uni­ver­zi­ta Ost­ra­va. Od roku 1992 je její his­to­ric­ké jádro pro­hlá­še­no za měst­skou památ­ko­vou zónu.

Poru­ba má nej­vět­ší let­ní kou­pa­liš­tě s umě­le vybu­do­va­nou nádr­ží nejen v Čes­ké repub­li­ce, ale i ve střed­ní Evro­pě, kte­ré před­sta­vu­je cel­ko­vou vod­ní plo­chu 41 200 m² s obří­mi 55metrovými skluzav­ka­mi a tobo­ga­nem a 70 000 m² zele­ných ploch. Kou­pa­liš­tě má dél­ku 380 m a šíř­ku 220 m.

V Porubě na Vřesin­ské uli­ci najde­me dru­hý nej­vět­ší blud­ný bal­van v ČR (nej­vět­ší se nachá­zí v Ost­ra­vě-Kun­či­cích). Může se pyš­nit abso­lut­ně nejdel­ší osou v Čes­ké repub­li­ce. Dal­ší blud­né bal­va­ny v Ost­ra­vě jsou napří­klad Pust­ko­vec­ký blud­ný bal­van a Rov­nin­ské blud­né balvany.

Je zde uni­ver­zit­ní kam­pus Vyso­ké ško­ly Báň­ské – Tech­nic­ké uni­ver­zi­ty, nej­roz­sáh­lej­ší v Ostravě.

Ve fakult­ní nemoc­ni­ci v Porubě se nachá­zí nej­vět­ší krev­ní cen­t­rum v Čes­ké republice. 

V Ost­ra­va-Poru­ba-Kyjo­vi­ce-Budi­šo­vi­ce je jedi­ná nor­mál­ně roz­chod­ná tram­va­jo­vá jed­no­ko­lej­ka v ČR.

Porub­ský zámek byl vysta­věn v roce 1573 Ondře­jem Bzen­cem z Markvar­tic na zákla­dech původ­ní tvr­ze, kte­rá na těch­to mís­tech stá­la. Ondřej Bze­nec dokon­čil stav­bu zám­ku jako své porub­ské síd­lo a stal se v roce 1578 vrch­ním hejtma­nem Opav­ské­ho kní­žec­tví. Bom­bar­do­vá­ním v roce 1945 by zámek vel­mi zni­čen. Po jeho díl­čí opra­vě zámek slou­žil jako Lido­vá ško­la umě­ní. V roce 1989 byl vydán demo­lič­ní pří­kaz neboť hro­zi­lo jeho zří­ce­ní. Pra­vé kří­d­lo zám­ku, kde dnes sto­jí budo­va kolo­ná­dy, bylo demo­li­cí v roce 1989 srov­ná­no do zákla­dů se zemí. Počát­kem roku 1990 zni­čil roz­sáh­lý požár levé kří­d­lo zám­ku. V násle­du­jí­cím roce 1991 zapo­ča­la obno­va sou­čas­ným maji­te­lem Sta­ti­sem Prusa­li­sem, rekon­struk­ce a záchra­na této stát­ní kul­tur­ní památ­ky, regis­tro­va­né pod čís­lem 8–236, kte­rá je dru­hou nej­star­ší budo­vou v Ost­ra­vě a prá­ce na její obno­vě trva­jí dodnes. Nyní v zám­ku fun­gu­je řec­ká restau­ra­ce a je tu mož­nost uby­to­vá­ní. www.zamek-poruba.cz

Zdro­je: Mís­to­pis­ný prů­vod­ce po Čes­ké repub­li­ce, Ote­vře­ná ency­klo­pe­die, His­to­rie Poru­by,  Sta­tu­tár­ní měs­to Ost­ra­va — ofi­ci­ál­ní portál