Poruba

Současná Poruba

Městský obvod Poruba je jedním z 23 městských obvodů statutárního města Ostravy. Rozkládá se v jeho severozápadní části a je se svými téměř 70 tisíci obyvateli jeho druhým nejlidnatějším obvodem. Jeho historie sahá do 14. století. Samotný název Poruba souvisí s kácením – rubáním stromů a vznikem porubů. Až do konce druhé světové války byla Poruba malou obcí. Její význam vzrostl v 50. letech minulého století, kdy byl katastr obce vybrán k výstavbě nového samostatného městského celku nazvaného Nová Ostrava. Z původní zemědělské obce se Poruba stala moderním urbanistickým celkem, složeným z původní zástavby Poruby-vsi a osmi postupně budovaných stavebních obvodů. Za její centrum je považována 1,6 kilometrů dlouhá Hlavní třída, vystavěná v architektonickém stylu sorely. Návštěvníky láká Poruba nejen architekturou, mezi jejíž největší skvosty patří vstupní brána do Poruby nazvaná Oblouk či soubor obytných domů Věžičky, ale také volnočasovými atrakcemi v podobě největšího letního koupaliště ve střední Evropě či moderním zimním stadionem. Poruba je obvodem bez velkého průmyslu, tedy sminimálně znečištěným ovzduším. Její rozvoj vytváří zázemí pro podnikání a výrobní činnost řady firem, které se soustřeďují především v průmyslové zóně Areál nad Porubkou. Městský obvod disponuje kvalitním a širokým zázemím pro sport i kulturní aktivity a svým obyvatelům poskytuje hustou síť vzdělávacích i zdravotnických zařízení. Velké zelené plochy a odpočinkové zóny dotváří poklidnou atmosféru obvodu, který platí za jednu z nejkvalitnějších lokalit v Ostravě.

Vznik obce

Nejstarší dochovanou zprávu o Porubě máme z roku 1393, v níž se uvádí Stach z Poruby jako man biskupství olomouckého (manství se nevztahovalo na ves Porubu, která byla v opavském knížectví). Zřejmě na počátku husitských válek patřila k třebovickému statku, kdy majitelem Třebovic byl Jan Jičínský z Kravař. V roce 1573 Ondřej Bzenec vystavěl v Porubě zámek, který se staljeho sídlem právě tak jako v roce 1578 vystavěný zámek v Klimkovicích. Ondřej se stal dokonce v roce 1592 hejtmanem opavského knížectví. Tuto funkci však nezastával dlouho, poněvadžbyl v roce 1595 zákeřně zavražděn. Poruba je někdejší obec, roku 1957 připojená k Ostravě, od 24. listopadu 1990 jeden z městských obvodů statutárního města Ostravy. Rozkládá se na západě města, v jeho slezské části a je jedním z nejlidnatějších ostravských obvodů. Území městského obvodu se skládá z celých katastrálních území Poruba a Poruba-sever.
Území městského obvodu Poruba je jakoby „klínem“ katastrálního území městského obvodu Pustkovec rozděleno na dvě téměř oddělené části, které jsou propojeny jen úzkým koridorem silniční komunikace v Martinovské ulici. Nejstarší částí obvodu je tzv. stará Poruba, původní obec, jejíž historické kořeny sahají až do středověku. Většina z 75 000 obyvatel však žije v sídlištní zástavbě, která byla budována od počátku 50. let 20. století. Na území obvodu nejsou větší průmyslové závody, obyvatelé většinou pracují v jiných částech Ostravy. Nachází se zde několik základních a středních škol. Od roku 1973 v Porubě sídlí Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Od roku 1992 je její historické jádro prohlášeno za městskou památkovou zónu.

Zajímavosti v Ostravě-Porubě

Poruba má největší letní koupaliště s uměle vybudovanou nádrží nejen v České republice, ale i ve střední Evropě, které představuje celkovou vodní plochu 41 200 m2 s obřími 55metrovými skluzavkami a toboganem a 70 000 m2 zelených ploch. Koupaliště má délku 380 m a šířku 220 m.

V Porubě na Vřesinské ulici najdeme druhý největší bludný balvan v ČR (největší se nachází v Ostravě-Kunčicích). Může se pyšnit absolutně nejdelší osou v České republice. Další bludné balvany v Ostravě jsou například Pustkovecký bludný balvan a Rovninské bludné balvany.

Je zde univerzitní kampus Vysoké školy Báňské – Technické univerzity, nejrozsáhlejší v Ostravě.

Ve fakultní nemocnici v Porubě se nachází největší krevní centrum v České republice.

V Ostrava-Poruba-Kyjovice-Budišovice je jediná normálně rozchodná tramvajová jednokolejka v ČR.

Památky

Kostel sv. Mikuláše

Jednou z nejstarších dochovaných památek Poruby je kostel svatého Mikuláše, který údajně už od 15. století poskytoval duchovní služby nejen obyvatelům obce Poruba, ale i okolním obcím Vřesina, Svinov (do r. 1929) a Třebovice (do r. 1906). Obraz Sv. Mikuláše s berlou, patrona zdejšího kostela, měla kdysi ve znaku i obec Poruba. Dnešní podobu kostel získal po stavebních úpravách v letech 1788-1793. Věž byla vystavěna v roce 1808.

Porubský zámek

Porubský zámek byl vystavěn v roce 1573 Ondřejem Bzencem z Markvartic na základech původní tvrze, která na těchto místech stála. Ondřej Bzenec dokončil stavbu zámku jako své porubské sídlo a stal se v roce 1578 vrchním hejtmanem Opavského knížectví. Bombardováním v roce 1945 by zámek velmi zničen. Po jeho dílčí opravě zámek sloužil jako Lidová škola umění. V roce 1989 byl vydán demoliční příkaz neboť hrozilo jeho zřícení. Pravé křídlo zámku, kde dnes stojí budova kolonády, bylo demolicí v roce 1989 srovnáno do základů se zemí. Počátkem roku 1990 zničil rozsáhlý požár levé křídlo zámku. V následujícím roce 1991 započala obnova současným majitelem Statisem Prusalisem, rekonstrukce a záchrana této státní kulturní památky, registrované pod číslem 8-236, která je druhou nejstarší budovou v Ostravě a práce na její obnově trvají dodnes. Nyní v zámku funguje řecká restaurace a je tu možnost ubytování. www.zamek-poruba.cz

Sorela

První porubský stavební obvod byl postaven v 50. letech 20. století ve stylu socialistického realismu, tzv. Sorela. Ta patří k ojedinělým směrům nejen v České republice.

Památková zóna

Dnem 1. 9. 2003 se část Poruby stala památkovou zónou. Hranice zóny začíná na křižovatce ulic Opavská a 17. listopadu, dále jde osou ulice Opavská, přechází na osu ulice Porubská k tzv. rondelu, na kterém se lomí na Hlavní třídu směrem k 5. stavebnímu obvodu, naproti bývalé prodejně Suprafon přechází přes Hlavní třídu na ulici Dělnická a Skautskou ulicí vede zpět na ulici Dělnická a na ulici Nad Porubkou. Prochází tzv. areálem Bytostavu za výrobnou tlakových nádob k toku Porubka a pokračuje proti jejímu toku až na ulici Klimkovická, kolem porubské radnice na ulici Nábřeží SPB a na křižovatku s ulicí 17. listopadu. Tuto ulici sleduje v její ose až na křižovatku s ulicí Opavská. Při zjednodušeném vymezení zahrnuje I. a II. stavební obvod Poruby.

Socha pro Porubu

O další zvláštnost Poruby se postaral valašskomeziříčský sochař a výtvarník Miro Požar, který v červnu roku 2002 zamýšlel vytvořit během 24 hodin z dvoutunového pískovce umělecké dílo v podobě ženského profilu. Původní záměr a zároveň i pokus o vytvoření ojedinělého rekordu kvůli nepřízni počasí nevyšel, ale originální socha v Porubě zůstala a je dekorativní součástí Hlavní třídy.

Slavné osobnosti z Poruby

Nejznámějším porubským rodákem je hudební skladatel Ilja Hurník. Mezi další umělce, kteří část svého osobního či profesního života spojili s Porubou, patří například básník pronásledovaný komunistickým režimem Věnceslav Juřina, režisér seriálů a pořadů o přírodě František Mudra, fotograf a grafický designér Vojtěch Bartek, písničkář, textař a básník Jaromír Nohavica, zpěvák a hudebník Petr Bende či herečka Simona Postlerová. K úspěšným sportovcům, žijícím či působícím v Porubě, se řadí sportovní gymnastka Adolfina Tačová, mistr republiky v leteckém modelářství Ivan Marek, bronzový medailista ve střelbě na olympiádě v Sydney v roce 2000 Martin Tenk, atleti Taťána Netoličková Kocembová, Nikol Ogrodníková a Adam Ptáček nebo hokejový brankař Martin Prusek a plavkyně Barbora Závadová.